1946

                   1946 – Kronika městyse Drnholec

            Rok 1946 zdaleka ještě neodstranil v Drnholci následky války. Mnohý z nových usedlíků Čechů ještě v obci pevně nezakotvil, ba někteří odcházeli z usedlostí a nalézali zaměstnání v továrnách. Byl to rok perné zkoušky. Nebylo ještě sousedské družnosti a spolupráce, jaká je častá v místech, kde se všichni navzájem znají. trvalo měsíce, než se zde alespoň podle jména poznali, zvýšené starosti o usedlosti nebo živnosti byly toho příčinou ještě bude léta trvat, než se zpevní toto společenství vzájemnými svazky rodinnými.

            Jen pomalu se prováděly nejnutnější opravy na jednotlivých domech, do dvou let po válce nebyla postavena ani jedna novostavba. Protože stavební a řemeslnické práce byly poměrně drahé bylo málo chuti ke stavění. Byl opraven obecní dům proti sousoší na náměstí a dům pošty, stojící proti němu.

            V jarních měsících se začalo s odklizováním a bouráním domů, které byly zvláště poškozeny, především na ulici Svatoplukově a Brněnské. Začátkem května byla opravována budova hasičské zbrojnice, značně z války poškozená. Požáru v Drnholci toho roku nebylo, shořela jen malá kůlna v jednom domě na náměstí. V jarních měsících se začalo opět hráti v místním biografu, ve kterém se nehrálo od konce války. V březnu byl zahájen autobusový provoz na trati Fryšava – nádraží (dnešní Břežany) - Drnholec – Mikulov.

            Po válce byly některé ulice nově přejmenovány nebo obnoveny české názvy…..Mnohé ulice byly pobořením tak zmenšeny, že tvoří jen několik domů, ba některé úplně zmizely.

            …….Vzhled obce v příštích letech změní stavební ruch, který bude řízen stavebním plánem. Bude to jistě Drnholci jen ku prospěchu, protože velká většina domů je postavena z nepálených cihel, hodně domů je nevzhledných a malých. Stavělo se zde v minulých letech hodně neúčelně.

            Rok ten je významný tím, že v tom to roce byl městys zcela počeštěn.. Němci byli do léta zcela vystěhováni do Německa. Tam se usazovali většinou v Bavorsku, ale i jinde. V Drnholci zůstala jen hrstka Němců, kteří jsou rakouskými příslušníky. A tak se již všude kolem začala ozývati česká řeč. Do konce roku 1946 měl Drnholec skoro 1600 obyvatel.

            V dubnu byla rozbořena kaple proti hřbitovu a na jejím místě postaven jehlancovitý betonový pomník padlým vojákům ruské armády.

            26. května se konaly v sále kina volby do Ústavodárného národního shromáždění. Před volbami byl ruch, volby však měly řádný a důstojný průběh, jak je samozřejmé v demokratickém státě.

                                   Výsledky voleb:

            Avšak opět svorně a pospolu oslavil lid 28. května 62. narozeniny svého presidenta Dr.E.Beneše na slavnostní akademii, kterou uspořádaly učitelské sbory obecné a měšťanské školy.

            Přes léto byl dobudován dřevěný most přes mlýnské rameno Dyje. Při odstraňování zbytků starého mostu byly objeveny silné nálože třaskavin, které ležely v základech mostu – nebezpečná památka z nedávné doby.

            Na konci května provedena sbírka na obnovu a vybavení českých knihoven v pohraničí Vynesla 1773 Kčs . Je to velmi pěkný výsledek, uvážíme-li, že vládl všeobecný nedostatek peněz. Nově usedlé obyvatelstvo, téměř čistě zemědělské , bylo odkázáno jen na prodej svých zemědělských výrobků. Avšak úroda byla celkem slabá, zvláště obilí se urodilo málo. Veliká však byla úroda okurků a vína. Podle tvrzení pamětníků nebylo takové úrody po třicet let. I brambor se urodilo mnoho a ovoce všeho druhu.Bylo však úrody opravdu třeba, protože byla dosud nouze o potraviny, i když na venkově ne příliš citelná. Nebylo ještě možno všechno koupit volně, a tak dostal občan starší dvaceti let v září 1946 lístky na příděl, se kterým musel vystačiti na 28 dní:

                        1050 g masa

                            80 g másla

                         240 g sádla

                         250 g umělého tuku

                        8600 g chleba a pečiva

                         250 g soli

                        1400 g cukru

                        1/8 litru mléka denně

                             2 vejce

            Byl ještě stále nedostatek různého zboží, jako látek, obuvi, prádla atd. Nové zboží bylo značně drahé, i když ještě často nebylo mírové jakosti. Zvýšily se ovšem také platy a mzdy, ale všude bylo možno pozorovat nedostatek peněz. Staré válečné peníze pozbyly platnosti 1. listopadu 1945.

            Obecné hospodářství bylo pro naprostý nedostatek příjmů v těžké situaci, vydání přitom byla značná. Počet obecních zaměstnanců se omezil na nezbytnou míru, byly však dny, kdy obecní pokladna zela zcela prázdnotou a na konci měsíce téměř nebylo na výplatu obecních zaměstnanců.

            Obec měla hodně povinností a vydání, příjmů však bylo jen nepatrně, proto bylo nutno začíti s úzkostlivým šetřením a uvědomiti si i v poválečném hospodaření poválečnou nouzi.

            Církevní záležitosti. Prvního dubna 1946 ustanoven první český duchovní správce P.Čeněk Mazal , který před tím působil v Třebíči a v Jaroměřicích nad Rokytnou. začal se ihned starati o napravení škod způsobených válkou.. Celkem si v roce1946 vyžádaly opravy na kostele 95686 Kč. To byly jen nejnutnější zabezpečovací práce. Patronem kostela je ministerstvo školství a osvěty. Opraveny i varhany.

            V roce1946 se v Drnholci narodilo 56 dětí, z toho 30 chlapců a 26 děvčat. Nemanželských dětí bylo šest.. Zemřelo 32 lidí, z toho 19 mužů a 13 žen. i jeden případ sebevraždy je zaznamenán. Poválečný život byl příznačný svým poklesem mravnosti, dosti rozšířeno bylo opilství. Snad další léta přinesou nápravu.

            Školství a kulturní záležitosti …….V jarních měsících se začala opravovat budova měšťanské školy, která byla za války zle poškozena bombardováním.

…….Prvního září se počalo již vyučovati v opravené budově měšťanské školy.

…….Začátkem roku byla otevřena z malých začátků veřejná knihovna. do konce roku měla již 50 vlastních svazků. Při drahotě knih to byl pěkný začátek.

            Ustavila se i místní osvětová rada, jejímž úkolem bylo pečovati o kulturní povznesení obce. Ač bylo pořádáno několik oslav a akademií se slušnou úrovní, nutno říci, že byl malý zájem občanů, ač taneční zábavy byly vždy hojně navštíveny. Snad po letech bude patrna náprava.

            Zemědělství Koncem roku 1946 bylo v městysi již 197 obsazených zemědělských usedlostí, neobsazených ještě osm. Obsazených obytných domů s menší výměrou půdy bylo 79, volných dosud padesát.

            Ke zboření pro veliké poškození bylo určeno 270 usedlostí a domů. Celkem počítáno 1762 ha orné půdy ( a vinic) a 165 ha luk, které byly určeny pro příděl novým usedlíkům. Katastrální výkaz uvádí celkem 2596 ha orné půdy a 330 ha luk. Z toho nebylo ze zákonných důvodů konfiskováno 466 ha orné půdy a 141 ha luk. Na zřízení nových milníků mbylo pamatováno rozlohou 30 ha. Zdejší katastr má značnou rozlohu, ležela proto ještě některá pole ladem. Noví usedlíci prostě nemohli za ztížených poměrů půdu obdělat.

            V roce 1946 byla splněna dodávka chlebovin již na 100%, dodávka vajec asi na 60%. Při tom je nutno říci, že celková sklizeň toho roku byla slabá. Je z toho patrno, že země+dělci plnili své poslání - svou prací obstarávali pro národ výživu. Nebylo to ovšem bez potíží: V roce 1945 bylo v celém Drnholci jen 53 koní na 215 usedlostí i s velkostatkem. hovězí dobytek byl v ubohém stavu, i když ho bylo dost. Byl velký nedostatek krmiva, sena i slámy a velmi suchý rok 1946 stav ještě zhoršil. Nedařilo se proto nově usedlým rolníkům valně, rolník neměl co prodávati a při tom měl četné výdaje s obnovou hospodářství.

            Drnholecký katastr čítal v těchto letech asi 95 ha vinic. V roce 1945 byla dobrá úroda hroznů a drnholecké vinařské družstvo vyrobilo 470 hl vína. V dalším roce, 1946, byla sklizeň velmi dobrá, místní družstvo vyrobilo na 370 hl vína (pouze z ušlechtilých druhů)

            Podle jakosti vinic byla asi třetina vinohradů osázena révou ušlechtilou , dvě třetiny vinic ještě osázeno hybridy (samoplodými). Jevila se však snaha nahraditi je druhy ušlechtilými. V našich půdních a povětrnostních podmínkách se nejlépe osvědčoval ryzlink vlašský, modrý portugal a veltlínské zelené. Zdejší vína bývají bohatá na kyseliny, hodí se proto na řezání vína.

            Družstevní vinné sklepy byly po válce v zanedbaném stavu, v roce 1946 však již bylo na 450 hl dobré sudoviny.

            Na velkostatku bylo toho roku zaměstnáno na 120 zaměstnanců. Konaly se pilně obnovovací práce na budovách, opravovala se krytina.. Hospodařilo se na 880 ha polí a luk. Lesů bylo 360 ha. Začal se zvyšovati opět zvolna stav dobytka. Tak se počítalo na statku : 25 krav, 5 telat, 64 mladého dobytka, 12 tažných volů, 23 koní, 1 hříbě, 68 vepřů.

            Při tom se začalo v roce 1945 hospodařit z ničeho. Úrodu měl velkostatek pro veliká sucha pod obvyklým průměrem (Drnholec se počítá k nejsušším místům na Moravě). Kromě obilnin se pěstovala i na 7 ha cibule, na 3 ha hlávkový salát a téže výměře rajská jablíčka. Velkostatek postrádal pracovní síly, proto se zde v roce 1946 usadilo několik maďarských rodin z jižního Slovenska, kteří pracovali na statku jako zemědělští dělníci.

            Řemesla a živnosti. Počet obyvatelstva se v roce 1946 zvolna ustaloval. A tak v naší zemědělské obci nacházíme i nejdůležitější řemesla a živnosti, které rolník potřebuje.

1 stolař                        3 hostince                                3 řezníci

1 kolář                          3 obchody smíš. zboží             2 zámečníci

2 kováři                         1 obchod obuvi                       1 klempíř

2 krejčí                           2 holiči                                     1 sedlář

1 obuvník                       1 cukrář                                  1 pokrývač                 

1 sklenář                         3 pekaři                                   1 bednář

1 cementář                    1 zahradník                              1 mechanik     

1 kominík                       2 malíři pokojů                         1 radiomechanik

            Hasičský sbor v roce 1946 čítal 32 členů, velitelem byl Hynek Dubš, předsedou Bohumil Procházka. Sbor pomáhal třikrát při požáru v Novosedlích, jednou v Drnholci a jednou v Litobratřicích. Neměl téměř žádné výzbroje, motorová stříkačka nefungovala, sbor byl odkázán na ruční stříkačku.

            Počasí   Začátkem roku 1946 byla jen mírná zima, téměř bez sněhu. Už v březnu bylo skoro jarní počasí a koncem března se otevřelo jaro úplně.. V dubnu bylo sucho, až kolem 10. května spadlo jen málo vláhy. Začátkem června byla země už hodně vyprahlá. Třináctého června se přihnala o půl třetí prudká bouře směrem od jihu. Padaly i trochu kroupy a déšť se stupňoval přímo v průtrž mračen. Po bouři se na několik dní silně ochladilo. V Brně spadlo toho dne 42 mm deště. Je možno počítati, že i nás spadlo tolik. Je to skoro desetina průměrných ročních srážek.

            Toho roku se urodilo hodně třešní a višní. Prodávaly se kolem 10 Kč za kilogram. Kolem 20 června bylo deštivo. Po 1. červenci dozrály již meruňky, začátkem léta (2. července) přišla bouře od severozápadu s vydatným deštěm. Vůbec hojné deště byly v červenci a v srpnu, zároveň i letní slunné počasí.. Škoda, že jarní sucha způsobila slabý výnos všech obilovin.

            Dne 13. srpna se přihnala kolem sedmé hodiny večerní prudká vichřice bez deště směrem od jihozápadu. U nás nenatropila škod, ale na mnohých místech Moravy, zvláště kolem Brna a na Českomoravské vysočině způsobila nesmírné škody, jakých nebylo pamětníka. I celé střechy tam vichřice odnášela, staleté stromy lámala, jak oznamovaly noviny. A to vše za několik minut!

Podzimní měsíce byly slunné a mírné. Až kolem 18. prosince uhodily naráz prudké mrazy (kolem –15C) a mrzlo téměř bez přestání do konce února příštího roku.