Městečko ve století páry (19.století)

V období pokročilého klasicismu první poloviny 19. století byla v městečku odstraněna zeď obklopující domy kolem tržiště. Podle autora německých dějin Drnholce J. Frodla bránila tato překážka   normální dopravě, o mimořádných situacích nemluvě, např. velkých požárech dopravě vody k hašení. Nejednalo se o regulérní hradby, ale o obyčejnou zeď, která by při vojenském útoku nemohla sloužit důkladné obraně, měla význam ochranný před různými lapky a zloději.

            V průběhu 19. století došlo v městečku k řadě požárů, takže podoba Drnholce se v průběhu tohoto století dosti výrazně měnila.. V roce 1824 shořela levá strana náměstí, malé domky za Stuttenhofem a Dyjská ulice spolu se školou a s částí Fischerei (rybárna) u řeky, celkem na šedesát domků. V roce 1831 shořelo „pouhých“ 17 domů, v roce 1840 sedm domů, o dva roky později jedenáct vinařských lisoven, následující rok osm hospodářských stavení, v roce 1846 velký požár zničil téměř stovku domů (82), další velký požár zažili Drnholečtí v roce 1852.

            V roce 1832 přišel Drnholec o siluetu věže starého kostela při budově fary, neboť byla zbořena.. Ve stejném roce se začala stavět škola (dnešní obecní úřad). Dokumentace k této stavbě je uložena ve fondu   velkostatku Drnholec v MZA

            Z roku 1836 existuje věrohodný popis Drnholce, jehož autorem je moravský topograf G. Wolny.

            Drnholec je městečko ležící na návrší šest mil jižně od Brna a jednu a čtvrt míle severně od Mikulova na levém břehu řeky Dyje, přes kterou vede sedm mostů spojených několikasetsáhovými hrázemi. Má 441 domů s 2407 obyvateli, kteří vlastní 2728 jiter, 360 plošných sáhů polí, 256 jiter 43 plošných sáhů luk, 378 jiter 1230 plošných sáhů pastvin,384 jiter 1135 plošných sáhů vinic a 30 jiter 442 plošných sáhů zahrad. je zde sídlo vrchnostenského úřadu, starodávný zámek, fara s kostelem (příslušející k mikulovskému děkanství) a prostorná v roce 1833 nově postavená škola. , špitál, vrchnostenský pivovar a vinopalna, tři hostince, mlýn a dvě cihelny.. Nejsvětější Trojici zasvěcený kostel byl postaven kolem roku 1750 na místě dřívějšího malého kostela, má tři oltáře … a dvě věže, podléhá vrchnostenské ochraně. Městečko má nyní kromě jednoho týdenního trhu každou středu, pět trhů výročních

            Obraz klasicistního městečka první poloviny 19. století dokresluje mapa stabilního katastru excerpovaná z kopie (Frodl II) Podle ní se jádro městečka západně od kostela a zámku řadí k návesně ulicovému typu, jehož komunikační osou je cesta od Mikulova jdoucí přes most pod zámkem dále na západ., kde se větvila na cestu na Hrušovany a k Znojmu, na Miroslav a dále do Čech a konečně na Pohořelice a Brno. Reminiscencí na předlokační původ sídla zřejmě je nepravidelný půdorys místní části severně návsi, jakoži název jedné z místní částí - Dorfl – vesnička (véska).

            Impulsem k poslední masové, již klasicistní obnově a tvářnosti městečka byl již zmíněný požár z roku 1852. Vypukl na náměstí v čísle popisném 268 a poničil 35 bývalých lánových domů   kolem tržiště, 44 hospodářských objektů, 38 stodol a 68 domků jak kolem tržiště , tak i v Dorflu (Frodl I, str. 130)

            Od poloviny 19. století náležel Drnholec k soudnímu okresu Mikulov Pronikavějšímu demografickému, hospodářskému i stavebnímu rozvoji Drnholci bránila skutečnost, že se místu vyhnula železnice a tím i větší í průmyslové podniky. V roce 1869 zde bylo 469 domů s 3071 obyvateli, v roce 1900 již 614 domů s 3280 obyvateli

            Stavební události té doby: 1870 odstraněny taškami kryté střechy věží farního kostela a nahrazeny střechami krytými bílým plechem. Téhož roku se přístavbou směrem k tržišti rozšiřovala školní budova. v roce 1885 znojemský stavitel Josef Schweighofer stavěl novostavbu měšťanské školy. V 80. letech 19. století byla provedena regulace toku Dyje. Nový most přes řeku, který nahradil barokní pocházel z roku 1901

 Zpracováno podle  práce J.O.Eliáše