Morový sloup

Mariánský sloup

            Vzmáhající se prosperita městečřka na počátku 18. století se projevila i v jeho stavebním obrazu. domy kolem tržiště začaly být ve větší míře stavěny z pevného materiálu a jejich nadzemní prostory byly ve stále větší míře klenuté, jednotlivé domy se začaly zvedat do výšky prvního patra, tedy na úroveň renesanční radnice a fary. Stavební proměnu barokního městečka si svým drastickým způsobem vynucovaly požáry, v roce 1718 zde shořelo 33 domů, hned následujícího roku 34 domů a v roce 1724 téměř celý Drnholec (101 domů)

Barokní mariánský sloup pochází z počátku 18. století(1718). Návrh v průběhu výstavby,

možná krátce po ní, byl doplněn podezděnou tesanou barokní kuželkovou balustrádou. Autorem je třebíčský   sochař Štěpán Pagan, jenž zhotovil řadu podobných děl na jižní Moravě) Jaroměřice 1716,Ivančice 1726, Hostěradice 1728). Za nejvýraznější jeho práci se považuje právě mariánský sloup v Drnholci, i když i na něm se projevuje umělecká závislost na tvorbě předchozí generace (podle kunsthistorika M. Stehlíka)

            Uprostřed je čtyřboký sloup dekorovaný reliéfními obláčky s andílčími okřídlenými hlavičkami ukončený bohatou hlavicí nesoucí Immaculatu. Rohové pilíře podnože jsou zatíženy figurami svatých : sv. Jan Nepomucký, sv. Šebestian, sv. Florián a sv. Josef.

            Jedná se o drobnou architekturu se sochami, zapsanou ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Uprostřed rozšířené části někdejšího tržiště před radnicí a farním kostelem byla umístěna tato barokní architektura dříve obkroužená dnes již chybějící tesanou kuželkovou balustrádou. Podnož je vyzděná z cihel vykazuje čtyřboký půdorys s rohy zdůrazněnými dvakrát odstupněnými pilíři završenými římsou. na podnoži čtyřboký sloup dekorovaný reliéfními obláčky s andílčími okřídlenými hlavičkami ukončený bohatou kompozitní hlavicí nesoucí Immaculatu.

            Nepostradatelná součást historicko architektonického a umělecko historického fundamentu obce. její význam v historii barokního sochařství na Moravě přesahuje hranice místa. Důležitý prvek urbanistické struktury bývalého tržiště – náměstí.

            Tuto stavbu chtěli krátce po druhé světové válce noví obyvatelé odstranit, zabránil tomu tehdejší farář. Kolem roku 1970 byla odvezena jedna ze soch na opravu do Brna, odkud byla vrácena až po mnoha urgencích po roce 1990. Sloup byl kompletně opraven, avšak oprava nebyla dotažena do konce.