Termální prameny
Podle Vlastivědy Břeclavsko (z roku 1969) se mluví o termálních pramenech v katastru Drnholce na tzv. Charvátských loukách. Další svědectví o existenci termálních vod podává v místní kronice tehdejší kronikář dr. Macek. Ten také připomíná existenci lázní v Sedleci u Mikulova. O tom, že jižní Morava je možná krajem termálních vod zaslíbenou, by mohly svědčit tyto skutečnosti: V roce 2008 po mnoha a mnoha letech příprav je v Pasohlávkách v provozu termální bazén, existují plány na vybudování lázní, Lednice je místem, kde již lázně byly otevřeny, daá o tom, že zde budou chtít využít blahodárných účinků termálních vod.
Také bychom obrátit pozornost na druhou stranu hranice do Rakouska, kde v Laa je vybudován komplex bazénů s termální vodou
Rostlinstvo (flora)
I když se v katastru Drnholce nenachází žádná přírodní rezervace a lidé zde nesmírně poškodili přirozené ekosystémy s původním rostlinstvem, které obdivují milovníci přírody v dnes mezinárodně známých lokalitách, mnoho z tohoto přírodního bohatství bylo k vidění v okolí Drnholce. Přesto se ostrůvkovitě zachovala přirozená společnstva (mokřadní, vodní, lesostepní, lužních lesů i stepní). Proto by bylo nanejvýš užitečné a potřebné, aby některá z míst byla uchována i pro následující generace, nejlépe jako přírodní rezervace, nebo aspoň jako místa zasluhující si zvýšené pozornosti)
Jak vypadaly louky u Drnholce začátkem padesátých let minulého století, uvádí studie Františka Slavoňovského:……. „Podyjská nížina krytá loukami je velmi vlhká a následkem toho i chladnější než svbahy na jejích okrajích, jsou to např. porosty příkopů u silnic, které nám ukazují tuto změnu mikroklimatu se změnami členění terénního reliéfu. tyto rozdíly jsou dobře patrné, např, na silnici z Drnholce do Pasohlávek, vedoucí asi
Louky u Drnholce patřily k loukám mokrým, které autor studie označil jako nejjakostnější.. Oblast nivních luku Drnholce patřily k nejjakostnějším v oblasti celé jižní Moravy.
Louky na levém břehu Dyje se rozprostíraly podél cesty, která vede severovýchodním směrem od Drnholce k Pasohlávkám. Tato polní cesta bývala za Drnholcem provázena lesíky, po pravé straně cesty až k Dyji se rozprostíraly louky. Cesta pak vedla mezi poli až k lesíku u silnice z Pasohlávek do Brodu nad dyjí. Louky při lesíku byly místy slané, což prozrazovala přítomnost slanomilných rostlin (sítina Gerárdova, jetel jahodnatý aj)
Louky u lesíka severně Drnholce byly velmi nízko položené, avšak již v okraji zátopové oblasti. v jejich sousedství již byla pole s odvodňovacími příkopy, které je oddělovaly od vlastních zaplavovaných luk. Tyto louky měly charakter mokrých luk, což prokazovala přítomnost těchto rostlin (psineček bílý, pcháč oset, pcháč šedý, škarda dvouletá aj.)
Louky na pravém břehu Dyje jsou pro tuto chvíli posledním místem, na které poukázala půl století stará studie F. Slavoňovského. Tyto louky byly v závětří lužního lesa provázející Dyji od Jevišovky k Drnholci. Tyto louky bývaly proto velmi teplé a byly již zdaleka nápadné hojným výskytem bukvice lékařské. V těchto místech bývalo první drnholecké hřiště), Louky jihovýchodně od Drnholce byly rovněž nízko položeny s místními terénními nerovnostmi, které způsobovaly proměnlivé složení rostlinného krytu. I pro tuto louku byl příznačný hromadný výskyt bukvice lékařské, což ukazovalo dalším druhovým složením na velmi jakostní louku
Živočišstvo (fauna)
Převážnou část fauny tvoří složka zvířeny evropské a eurosibiřské. Vzhledem k geomorfologické a klimatické pestrosti v této oblasti jsou zastoupena vyhraněná společenstva s typickou florou a faunou. Niva řeky Dyje je významným refugiem , (místem?) při průtahu stěhovavého ptactva. Změny v krajině, hlavně po výstavbě Novomlýnských nádrží se dotkly téměř všech druhů, většinou ale negativně
Biocentra v katastrálním území Drnholce
Přestože katastr Drnholce je po mikulovském v této oblasti největší, bohužel původní příroda se zde prakticky nedochovala. Co do plochy převažují společenstva umělá, ostrůvkovitě jsou zachována přirozená společenstva lužních lesů, zaplavovaných luk, lesostepní a stepní společenstva, též i vodní a mokřadní…Územní plán obce přebírá návrh významných krajinných prvků a ekologicky významných krajinných prvků z dřívějších různých ekologických studií a územních plánů.
K posílení ekologické stability je třeba zachovat, doplnit či nově vytvořit síť záchytných bodů (BIOCENTER) a jejich spojnic (BIOKORIDORŮ). Bude se jednat zejména o lesy, drnové formace (louky, pastviny, úhory) a trvalou zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, mokřady. Ty dohromady tvoří KOSTRU EKOLOGICKÉ STABILITY.. Má-li ale plnit svůj účel, je nutno doplnit systém o chybějící biocentra a biokoridory.. Předpokládaný zábor půdy pro ÚSES (územní systém ekologické stability) včetně interakčních prvků (
Řešené území je křižovatkou významných biokoridorů nadregionálního významu, hlavní z nich vede nivou Dyje břehovými porosty a lužními lesy podél toku. Zde jsou regionální biocentra Drnholecký luh a Rákosinky- Tato lokalita je využívána jako orná, ačkoliv jsou zde převážně mokřady a stojatá voda s břehovými porosty. Dalšími regionálními biocentry jsou Malá lada a zatím neexistující U křížku. Dalšími lokálními biokoridory jsou Akátový potok a Lada.
Seznam biocenter v k.ú. Drnholec
1. – louky a lesáky lužního charakteru, pole na těchto původních biotopech. Značná část velmi cenných lučních společenstev je zrekultivována. Ponechat v současném stavu přirozenému vývoji tam, kde vznikla odpovídající společenstva. Na ostatních plochách by měla vzniknout společenstva odpovídající příslušnému STG ( typologická jednotka – skupiny typů biocenóz). Maximální zatravnění.
2. – jihozápadní část VKP Drnholecké louky. Lužní les (asi
3. – Zachovalé lesní porosty lučního charakteru na levém břehu Dyje, mokřadní louky, místy zrekultivováno. Způsob hospodaření je nutno přizpůsobit potřebám biocentra. v rozporu s funkcí biocentra je zřízení bažantnice.
4. Zachovalé lesní porosty lučního charakteru na pravém břehu Dyje, mokřadní louky, místy zrekultivováno Způsob obhospodařování je nutno přizpůsobit potřebám biocentra.
5. – Lesy a lesíky podél potoků Litobratřický a Pastvina. Přeměnit druhovou skladbu ve prospěch autochtonních dřevin.
6. – stráně s lesním porostem Postupná přeměna druhové skladby na odpovídající STG.
7. – východní část VKP Drnholecké pole, lužní lesy a břehové porosty na obou březích Litobratřického potoka. Postupná přeměna druhové skladby na odpovídající STG.
8. - biocentrum na křižovatce polních cest, vytvořit biocentrum s dřevinami odpovídající STG.
9. - niva Litobratřického potoka .Po levém břehu potoka vede zpevněná polní cesta, na pravém je nutno vytvořit lokální biocentrum na trase regionálního biokoridoru. Prostor je zcela bez porostu, koryto je regulováno