1949

                    Kronika městyse Drnholec 

   Především je nutno zakresliti mapu, jak vypadal kdysi, toznamená do času bombardování v květnu 1945 a následkem poškození do času velkých bouraček v letech1948 –49 městys Drnholec.

                                                           plánek Drnholce

                                   Komunikace

Vzdálenost do Mikulova přímo asfaltovou silnicí 12 km

            Do Mikulova dojíždí dvakrát denně autobus oklikou přes Brod a Dunajovice

Vzdálenost do železniční stanice Novosedly – Drnholec 2,5 km (směr jižní)

                    do železniční stanice Frélichov 2,5 km

vzdálenost do města Hrušovany nad Jevišovkou 8 km (směr západní)

vzdálenost do města Pohořelice (přes Novou Ves) 15 km (směr východní

vzdálenost do obce Vlasatice (polní cestou) 8 km (severovýchod)

Vzdálenost do obce Pasohlávky (polní cestou) 6 km (východně)

Vzdálenost do města Brna (přes Pohořelice) 49 km (severovýchod)

Vzdálenost do města Znojma ???? km (západně)

            Do Znojma jezdí autobus dvakrát denně přes Litobratřice a Fryšavu.( dnes Břežany)

            Letos se stavěly dva nové železobetonové mosty přes druhé rameno Dyje a na lukách. Práce začaly zjara a byly zakončeny v září. Přes nové mosty se začalo jezdit již v listopadu

                                   Poměry hospodářské

            Na jaře 1949 bylo poměrně bez sněhu, sucho trvalo až do května, takže byly povážlivé obavy o úrodu. Avšak v květnu začaly deště s malými přestávkami až do omrzení. Těsně před žněmi se vyjasnilo a bylo krásné teplé až horké počasí, takže se úroda pokosila skoro všude a z větší části se vymlátilo, nebo svezlo s polí do stodol.. Ke konci žní začal déšť, který trval nepřetržitě celý týden. Obilí, jež zůstalo na polích buď v kopách nebo ve stozích zamoklo, ale zase proschlo, takže vážné škody nebyly. Po dešti opět nastalo pěkné počasí. Vymlátilo se vše v pořádku a také strniště se podmítla.

            O úspěch prvních „národních žní“ se přičinily strojní družstva, stroje a kombajny na velkostatku, sousedská výpomoc a četné brigády jak místní, tak dojízdné (z Brna studentky, z Mikulova dělníci a státní zaměstnanci), které pomáhaly na velkostatku.

            Jednak rolníci nesplnili předepsané a osobně závazné smlouvy dodávek svých výrobků.

q       tvrdé obilí bylo dodáno ve 100%

q       měkké obilí bylo dodáno v 65%

q       brambory byly dodány ve 40%

q       vepřové maso                    150%

q       hovězí dobytek                  130%

q       vejce                                 70%

q       mléko                                65%

Velkostatek splnil své dodávky na 100%, z toho mléko 120 %,vepřové maso200%, hovězí 105 %

K 1.9.1949 má velkostatek celkem 1328,62 ha půdy. Z toho role 840,97 ha, louky 76,92 ha, zahrady 2,29 ha,vinice 2,98 ha, pastviny 9,43 ha, lesů 375,69 ha, močály 7,58 ha, zbytek číní zastavěná plocha a další nevyužívaná půda.

                                   Obyvatelstvo

            K 20 září 1949 čítá počet obyvatel Drnholce 1542 osob celkem, z toho 1144 Čechů, 320 Slováků, 56 Maďarů a 22 Němců.

            V roce 1949 se v obci narodilo 24 hochů a 28 děvčat, zemřelo13 osob. Bylo uzavřeno 12 církevních sňatků a 2 civilní

            Podle povolání bylo 302 rolníků, 86 dělníků, 42 státních zaměstnanců a 10 živnostníků, obydleno bylo 400 domů.

V roce 1949 se vystěhovalo z obce 53 rodin. Příčiny vystěhovalectví rolníků vězely v tom, že tito rolníci se kvalifikovali z řad dělnictva a vrátili se ke svému povolání, jednak státní zaměstnanci zůstali přeloženi.

            Byla také změna ve dvou hostincích: Na Hrušovanské se zastřelil hostinský Valenta a hostinec převzal p. Juřička z Frélichova. Na Brněnské ulici byl stíhán a zatčen hostinský Nešpor pro podvody a krádeže jízdních kol a hostinec byl prohlášen obecním. Obchody na náměstí (dříve Smutný) a Kočicův na Brněnské byly jako obchody se smíšeným zbožím znárodněny a pod názvem JEDNOTA. Janouškův na náměstí rovněž znárodněn pod názvem TEP jako prodejna střižního zboží. Přibyla druhá trafika p. Juráně na Brněnské ulici č. 5 a názvy trafik změněny na prodejna tabáku.

                                   Sociální poměry

            Následkem hromadných bouraček nastala bytová nouze. Jsou sice ještě domy neobydlené, jsou však bez dveří a oken, které zůstaly rozkradeny. Mnohde se bouraly domy, které po nevelké opravě by byly bývaly ještě dobré . Tak např. dům na ulici Vrchlického a roh Brněnské byl moderní jednoposchoďový dům, jemuž scházela pouze štítová stěna a krytiny, jíž ostatně sňali. Následkem dešťů se propadly stropy. Dům byl z tvrdých cihel, parketových podlah. Byl rozbourán a ještě následkem bouračky poškozen sousední dům, rovněž velmi dobrý.Je zajímavé, že k opravě zbouraného domu byla vyplacena suma 180000 Kč a za bouračku dalších 40000 Kč. Za tyto sumy mohla státi jako nový dům, místo toho tu leží jen hromada potlučených cihel. Trámoví, okna, dveře, podlahy a další zmizelo. Svědčí to o špatném obecním hospodaření.

(Jedná se přesnou citaci zápisu z kroniky. Překvapivá kritičnost!)

            Životní úroveň obyvatelstva poněkud stoupla. Provádějí se tyto veřejné práce: regulace řeky Dyje u jezu, stavba dvou železobetonových mostů, učitelský dům a tři moderní selské domy.

            Mravnost se také zlepšila, pracovní morálka stoupla, což dosvědčují zapojení se lidu do žňových brigád.

            V místních organizacích komunistické strany se pozoruje poněkud nezájem, ježto stranické schůze nejsou patřičně navštěvovány, placení příspěvků straně je nedůsledné.

                                               Zdravotnictví

            Zdravotní stav obyvatelstva není příliš utěšený, a sice vlive,m nepříznivého podnebí. Bývají náhlé změny denního tepla a večerních i nočních mrazíků. Suché větry s písečným prachem škodí jak lidem, tak zvířatům a rostlinám. Není vůbec dobrá pitná voda. Nejsou v okolí jehličnaté lesy. Není průmysl a o výdělek je nouze. Provádí se sice regulace řeky Dyje u jezu, stavba dvou nových mostů přes Dyji a také některé bouračky polozřícených domů – tj. však práce jen dočasná. Nezaměstnanost v tomto roce není – někteří občané si vypomáhají prací v uhelných dolech na Ostravsku. Životní úroveň díky socialistickému hospodářství v republice stoupla i v Drnholci. Epidemické nemoci až na malé případy tuberkulozy nejsou.

             Zato řádila epidemie moru u drůbeže a obrny i červenky u vepřového dobytka. Zdravotní opatření se nečiní, zvěrolékař Prášek se odstěhoval a byl sem přidělen k dojíždění zvěrolékař z Hrušovan.

                                   Kultura

            Školství stojí v obci na přiměřené výši. Jsou školy.

1/ mateřská(povinná od 3 do 6 let)

2/ národní (1. stupeň) s pěti postupnými ročníky

3/ střední (2. stupeň), dříve měšťanská, která má letos tyto třídy:1.A, 1.B, 2.A,2B, 3. a 4.

4/ Základní škola odborná rolnická od 1.9.1948

5/ Lidový kurs ruštiny

            Spolky vzdělávací v obci nejsou, ani hospodářské, ani tělovýchovné. Přednášky na schůzích obstarávají učitelé. Pořádaly se kursy ruštiny pro lid. Divadla se nepořádala. Větší dožínkovou slavnost pořádala KSČ, okresní vedení v Mikulově, dne 27 . srpna v zámeckém parku. Škola pořádala výstavu knih ve střední škole, jakož různé oslavy, zvláště 70. narozeniny Velkého Stalina, k nimž občané podepisovali pozdravné listy. Každý týden třikrát a to: ve středu a v sobotu večer, pak v neděli odpoledne a večer se promítají filmy v budově Sokola (kino).Nejlépe se osvědčily ruské filmy jako: Mladá garda, Celý svět se směje apod. Péči osvětovou provádí škola a knihovna, občanskou a politickou výchovu vede KSČ, která začala v listopadu členské stranické školení jako přípravu k budoucí prověrce členů.

            Hostinec u Judasa a Juřičky byly převzaty obcí jako Komunální podniky a bývalý hostinec Nešporův slouží jako vývařovna pro žáky

                        Poměry lidopisné

            …Životní úroveň lidu se zvýšila porozumění v národohospodářství se projevilo účastí na národních žních.

            Lidový kroj se užívá ze všech končin Moravy a západního Slovenska. Je snaha o jegho zachování. Dosud se však obyvatelé Drnholce vespolek nesžili, a každá skupina přistěhovalců podle původu udržuje styky pouze se svými soukmenovci.

                        Náboženský život

            náboženský život v obci je celkem dobrý. Občané navštěvují bohoslužby ve zdejším chrámě uspokojivě. Místní farář P. Čeněk Mazal bere účast v hudbě při slavnostech a vůbec udržuje dobré styky s obyvateli

            Ke konci roku se zavádí obecní matriční úřad v místnostech na radnici. Matrikářem od 1. ledna 1950 je ředitel národní školy František Pernica, zástupcem rolník Jiří Zemčík.

                        Zjevy přírodní a památkové

            Stavbou nového mostu přes druhé rameno Dyje se silnice narovnala a zvýšila se od hlavního toku řeky směrem k Drnholci. Odstraněním starých staveb (bouraček) se získaly prázdné prostory mezi Husovou a Tyršovou ulicí, mezi Vrchlického a Na rozvalinách, mezi Husovou a Havlíčkovou, na náměstí nahoře i dole a u mlýna. Zámek opravil své budovy, fara byla opravena a také nižší přístavby kostela (sakristie)

                        Zjevy politické

            Při nových volbách byli zvoleni.

Předseda MNV: Stanislav Seďa

Tajemník: František Hošek

Pokladník:        Bradlík

Zásobovací referent: Helena Burešová

Akční výbor: Stanislav Rusňák

Vyživovací komise: Josef Opavský, Karel Půlpytel, Anděla Kocábová, Juřena František

Rolnická komise: Cyril Kocáb, Josef Kolísek (agronom)

Zemědělská komise: Josef Ondruš, Emil Rozner

 Osvětová komise: Dobroslav Babák

 Budovatelská komise: František Smékal