1945
Konec války v Drnholci
Když 7. května 1945 vojska Rudé armády po tuhých bojích na řece Dyji vstoupila do Drnholce, byl městys dělostřelbou a leteckým bombardováním nesmírně poškozen, jen málo bylo domů, které zůstaly úplně nepoškozeny. poměrně nejlépe zůstala zachována jižní část obce a to ulice Hrušovanská, Hornická, Polní, Palackého a uličky kolem mlýna. Budova radnice zůstala beze škod.. nepoškozena zůstala i škola na Hrušovanské ulici.
Těžce byl poškozen kostel, zvláště jeho obě věže, jež byly střelbou téměř zničeny a dílo zkázy pak dokonala prudká vichřice. Kostel však uvnitř zůstal beze škod, jen starodávné varhany byly na jedné straně vzdušným tlakem poškozeny. také zámek byl válečnými událostmi zle pošramocen, neboť dostal několik těžkých zásahů. zvláště těžce byla postižena ulice Brněnská podél silnice, která směřuje k Brnu….
Při bojích byly vyhozeny do povětří mosty přes ramena řeky Dyje, zůstal zachován jen most přes hlavní tok.Také mnoho vinných sklepů bylo poškozeno.
Celkem tedy skýtal Drnholec obraz zkázy. Všude se kupily trosky, se střech smetené křidlice, rozbité okenní tabule, ohořelé trámy, vypálené a zřícením hrozící domy a zdi , hluboké jámy po pumách a granátech.
České obyvatelstvo, které se po válce již od květnových dní začalo usazovati v Drnholci, čekala tedy tuhá práce a vedení obce mělo před sebou veliký úkol: Všechny tyto škody napraviti. je nutno obdivovati píli a odhodlanost českého obyvatelstva, které se neváhalo usadit v obci téměř zničené, když dosti sousedních obcí vyšlo z války celkem beze škod. Zvolna se usazující české obyvatelstvo z vnitrozemí se pustilo do obnovování domů a hospodářských budov.
…..V obecních službách byli již od prvních dnů po válce Richard Zajíc a Silvestr Sedláček. Brzy po válce se Drnholec stal sídlem stanice Sboru národní bezpečnosti. obec se postarala o umístění stanice a o ubytování jednotlivých členů sboru.
Během podzimu zahájily činnost všechny politické strany, a to za svorné spolupráce všech stran. Koncem listopadu založen sbor dobrovolných hasičů, jehož prvním velitelem byl Josef Kachlík. Vytvořil se i Svaz české mládeže. Zemědělci ustavili místní pobočku Jednotného svazu všech zemědělců. Již v červnu 1945 byl uveden v činnost místní mlýn a přímo vzorně začal v nové republice pracovat státní nadační velkostatek, který zásluhou odborného vedení si v každé situaci dovedl pomoci. Dokázal v krátkém čase opravit většinu budov a opatřil si nutný počet zaměstnanců. Byl opatřen též nutný počet dobytka.
Neméně zajímavé je listování školní kronikou. Zde se píše toto:
V roce 1938 byla v Drnholci měšťanská škola pouze německá. České děti navštěvovaly menšinovou měšťanskou školu ve Frélichově. Obecná česká škola menšinová v Drnholci byla na Hrušovanské ulici. Obě tyto české menšinové školy byly po obsazení pohraničí Němci v roce 1938 zrušeny. Po osvobození v r.1945 povolilo ministerstvo školství a osvěty na návrh zmocněnce MŠO v Mikulově otevření měšťanské školy v Drnholci v bývalé škole německé.
…….V důsledku nedostatku učitelstva bylo možno začíti s vyučováním na této škole teprve dne 10. prosince 1945.Do té doby navštěvovaly děti z Drnholce měšťanskou školu ve Frélichově. K újezdu měšťanské školy v Drnholci se přihlásila obec Novosedly.
budova měšťanské školy byla na sklonku války dne 7. května poškozena leteckým bombardováním a zásahy dělových granátů, neboť o Drnholec byly svedeny tuhé boje
Otřesy půdy byly způsobeny trhliny v nosném zdivu, ozdobný štít čelné jižní strany byl těžce poškozen zásahem dělostřeleckého granátu. Bobrová krytina střechy byla tlakem vzduchu při výbuších zničena na 80% , vrchní komínové zdivo smeteno. Střepinami bomb byly těžce poškozeny podokapní žlaby, okapové roury i oplechování, fasáda budovy otlučena, stropní omítky i s palachováním odtrženy a omítka stěn poškozena
Zděné oplocení dvora i zahrady bylo rozmetáno, prádelna téměř zničena. Veškeré okenní sklo bylo rozbito, okení rámy z poloviny zničeny, zámky dveří a někde i výplně dveří vytrhány. Elektrická instalace zničena úplně.
Školní zařízení rovněž velmi utrpělo bombardováním. Největší škody však způsobili jednak Němci, jednak někteří nesvědomití čeští osadníci. Všechny cennější věci byly ukradeny nebo zničeny. Tak zmizely tři psací stroje, nábytek z bytu bývalého německého ředitele, veškerá osvětlovací tělesa, soubor nástrojů pro školní dílnu, umyvadla, prostě vše, co mělo nějakou cenu. Na všem bylo patrno, že nesvědomití lidé hledali všude cenné věci: Sporák v ředitelském bytě byl rozbourán, komínová dvířka byla vytrhána a důvodem k vypáčení dveří byla prostě okolnost, že byly zavřeny a uzamčeny.
Když odb. učitel Dobroslav Babák byl pověřen otevřením a správou školy a navštívil budovu měšťanské školy, shledal, že dveře do kabinetu v prvním poschodí byy vypáčeny, valná většina pomůcek, hlavně fysikálních byla rozbita, mnoho vycpanin z přírodopisného kabinetu bylo odcizeno. Jmenovaný dveře upevnil a uzamčel visacím zámkem a případ oznámil místnímu SNB. Po třech dnech bylůy dveře znovu vypáčeny a část vycpanin zase vrácena. Po této události byly dveře vypáčeny ještě čtyřikrát. Tím se stalo, že z inventáře kabinetů zůstal žalostný zbytek. Nebylo však bezpečnějšího místa, kam by bylo lze pomůcky odnésti, neboť obrecná škola byla plně obsazena a jinde místa rovněž nebylo.
V prosinci 1945 se začlo s opravou školní budovy. Opravné prácev prováděla firma arch. stavitel Jan Mueller, národní správce fy Bruedel v Drnholci. Práce narážely na překážky, jako nedostatek finančních prostředků obcxe, nedosta tek kvalifikovaných sil a velmi špatnou pracovní morálku dělníků. V budově byl nově zařízen vodovod s domácí vodárničkou a splachovací záchody.
