O smutné minulosti a o nadějných vyhlídkách staré radnice v Drnholci na začátku 21. století
Tyto řádky jsem začal sepisovat v průběhu roku 2008 , kdy bylo zřejmé, že po mnohaletých peripetiích se vrací budova renesanční radnice. do majetku Drnholce Činil jsem tak z toho důvodu, že se ze strany některých „kritiků“ veřejného života v Drnholci objevily kritické hlasy, proč vedení Drnholce chce udělat to, co by bylo její morální povinností již v době, kdy byla budova radnice v majetku obce. Bohužel, kdysi v roce 1968 byla dána do správy Restaurací a jídelen ( RaJ) Břeclav. Tento přehled ukazuje, jak tento podnik zacházel s touto význačnou renesanční památkou, dále ukazuje na nevšímavost drnholeckých spoluobčanů(mnohých dnešních „kritiků“, kteří tehdy mlčeli), aby se společnými silami zasadili o správnou věc.Proto se v této chvíli obracím k minulosti, abychom se jako v zrcadle podívali, jak jsme my občané Drnholce zacházeli od roku 1945 s památkami, co z nich zde zůstalo a jak každý z nás napomohl k jejich destrukci. v této chvíli jen lituji, že má kritika nebyla v uvedených letech hlasitější a adresnější.
Slávu Drnholce, bývalého středověkého městečka, dnes potvrzují jen němí svědkové dějin – kulturní památky..Chtěl bych soustředit pozornost na jednu z nejvýraznějších dominant náměstí, a to na renesanční budovu radnice, zapsané ve státním seznamu památek pod číslem 1233. Dnes na této již nevalně vyhlížející budově z roku 1591 lze přečíst velký omšelý nápis Radniční hospoda. Celý objekt je v péči Restaurací Břeclav.
Po celá staletí sloužila radnice účelu, pro který byla určena. . V roce 1968 byla budova renovována a předána do užívání již zmíněnému podniku. Kromě pohostinství zde několik let dobře prosperovala i vinárna.. V letech 1978-79 byl upravován silniční průtah obcí, byla vybudována nová silnice. Zde je počátek jedné části problémů. Zvýšení úrovně silnice způsobilo, že dešťová a odpadní voda tekla (dosud teče) nikoliv od budovy pryč, ale přímo pod základy domu. navíc naprosto zničené dešťové svody, porušená střecha, nevábně vyhlížející omítka a především lidská lhostejnost se podepsaly na tom, že cel objekt působí na náhodné návštěvníky obce jako odpuzující zbor.
kritikem jsem se stal zase proto, že jsem cítil morální povinnost jako učitel dějepisu na špatný stav drnholeckých památek upozornit.
Poprvé jsem upozornil pracovníky Krajského střediska Státní památkové péče a ochrany přírody na neutěšený stav památkového fondu v Drnholci koncem roku 1981. Tehdy jsem odevzdal v kanceláři této instituce dopis s několika fotografiemi, které dokumentovaly nezájem příslušných organizací na místní památkové objekty. Dopis splnil svůj účel: Za účasti zodpovědných pracovníků se schází v kanceláři MNV v Drnholci zástupci odboru kultury ONV Břeclav, KSSPPOP, Regionálního muzea v Mikulově a MNV Drnholec, aby jednali ohledně neutěšeného stavu památkových objektů v obci. Od té doby se scházejí zástupci těchto organizací ještě několikrát. .Instituce jsou vždy prakticky tytéž, osoba je zastupující se někdy mění.Všichni zúčastnění vedeni touhou, aby došlo k nápravě, projevují jistou snahu, ovšem vedení RaJ Břeclav zůstává lhostejné. Jejich lhostejnost lze dokladovat následujícími zápisy z jednání, nebo odpověďmi na novinové kritické články:
Zápis z jednání ve věci nemovitých kulturních památek v Drnholci, sepsaný 22.4.1982 v kanceláři MNV Drnholec:
Radniční hospoda – na místě byla provedena kontrola stavu a bylo zjištěno, že vlivem podmáčení z jímky je ohrožena statika budovy. . majitel RaJ Břeclav důrazně vyzván, aby přikročil neprodleně k zabezpečení na opravě objektu.
2.. Dopis č.j.55/84- ÚOPa 20/84 ze dne 19.3.1984 z KSSPPOP Brno
„Majitel objektu Radniční hospody –Restaurace Břeclav- byl opětovně vyzván k zajištění neodkladných opatření k odstranění havarijního stavu budovy ,v letošním roce bude pro nedostatek finančních prostředků maximálně zpracována studie rekonstrukce objektu.“
3.. Dopis čj. /54-ÚOPa 945!84 z KSSPPOP adresovaný podnikovému ředitelství Restaurace Břeclav:
Věc: Drnholec, okres Břeclav, Radniční hospoda – oprava – opětovná výzva
V návaznosti na náš předchozí přípis č.j.3190/82 ze dne 10.5.1982 a na základě opětovných stížností občanů, vyzýváme Vás znovu ve smyslu znění paragrafu 8 zákona č.22/1958Sb. o kulturních památkách k zajištění okamžitých opatření k odstranění havarijního stavu budovy Radniční hospody
Odkládáním rekonstrukčních prací a zanedbáváním údržby objektu dochází k velkým škodám kulturní, hospodářským a estetickým, které nelze nahradit.
4. Z článku zveřejněného v deníku Mladá fronta 30. 10. 1984 ( jeho autorem byl tehdejší redaktor MF Jaroslav Havlíček
Chátrání po drnholecku
……Radniční hospoda je očividně devastována kaly vytékajícími z jímky v přízemí západního křídla budovy…podle dostupné dokumentace se zdá, že památkový fond Drnholce odsoudili Restaurace Břeclav…….a další majitelé k zániku“
5. Reakce ředitele RaJ Břeclav Fr. Mrkvici na článek v MF, zveřejněná v článku Závěr už nikoliv na vodě (MF 11. prosince 1984
“Vedoucí projekce OSP Břeclav posoudil stávající stav a v hrubých nákladech vyčíslil finanční potřebu na rekonstrukci ve výši asi dvou milionů korun. Náš podnik není schopný zajistit opravy v přijatelném termínu. V žádném případě nechceme zveřejněná fakta omlouvat. Abychom předešli dalším škodám, zajistili jsme díky pochopená MNV Drnholec pravidelný odvoz fekálií, čímž nedochází k vytékání kalů a fekálií, čímž nedochází k vytékání kalů z jímky. Vyvoláváme s MNV nové jednání, abychom se poradili, jak v současných podmínkách společně postupovat při odstraňování zjištěných nedostatků:“
6. V listopadu 1984 jsem vystoupil s diskusním příspěvkem o stavu kulturních památek v obci na veřejné schůzi KSČ jsem tehdy řekl: o renesanční budově drnholecké radnice
„Na Radniční hospodě je patrný letopočet 1591. Budova přečkala od třicetileté války až po válku poslední, která skončila v roce 1945. Otázkou však zůstává přežije-li mírový život druhé poloviny XX. Století
…………Do 15. června 1982 podnikne majitel (rozuměj Restaurace Břeclav) nutné kroky, které by zajistily následnou opravu nedostatků, nebo provozovatel objekt uzavře. Úpravy zde byly provedeny Přemístěn nálevní pult a vymalováno. Avšak aby se zabránilo vytékání odpadních vod a podmáčení budovy, na to už asi nezbyly finance.“.
Od tohoto vystoupení jsem prakticky nejméně jednou ročně vždy hovořil na plenárním zasedání MNV, nebo na veřejné schůzi KSČ o žalostném stavu Radniční hospody. Přítomní funkcionáři vždy přislíbili pomoc, řešením byl pravděpodobně nanejvýš přípis ředitelství RaJ Břeclav. Nevím o žádné pokutě, finančním postihu, který mohl vedoucí pracovníky Restaurací Břeclav přinutit, aby zajistili nejnutnější opravy.
7. K napsání článku do okresních novin Nový život mne vyprovokovala drobná noticka, v níž bylo napsáno, že chloubou Drnholce je budova renesanční radnice. Můj článek byl uveřejněn 25. čísle NŽ ze dne 4. července 1985. Zde se mj. píše:
„Žádný soudný člověk by v naší obci by nikdy nevydával za chloubu Drnholce budovu renesanční radnice, která je silně podmáčena kaly z jímky pohostinství umístěného v tomto objektu. Již více než čtyři roky poukazuji na tento havarijní stav a dovolávám se náprav, ale marně. jaká je „péče“ Restaurací Břeclav, jak tento podnik dodržuje zákonná ustanovení o památek svědčí přiložená fotografie/Byla součástí tohoto dopisu) Závěry z jednání, která se v minulosti vedla, podnik vůbec nesplnil .“
8.Na tuto kritiku byla v jednom z následujících čísel NŽ uveřejněna odpověď Františka Mrkvici, ředitele podniku Restaurace Břeclav:
„ V týdeníku Nový život byla zveřejněna v článku Starobylý Drnholec částečná kritika na naši provozovnu Radniční hospoda. Kritika se dotýká podmáčenosti budova a špatné venkovní fasády. Kritika je vcelku oprávněná, Snad až na to, že podnik Restaurace nemá zájem o plnění přijatých záměrů z dřívějších jednání. Chtěl bych připomenout, že několikrát bylo jednáno o možné spolupráci o řešení situace s MNV, konkrétně dořešení kanalizačního sběrače, o možnosti získáni brigádníků – zedníků . Byl přizván projektant k posouzení stavu budovy a možnosti projektování dalších záměrů. S ohledem na náročnost požadovaných oprav a skutečnost, že tato budova je zařazena v seznamu památek, se těžko zajišťují dodavatelé.
9.Ze zprávy kulturně školské komise MNV Drnholec o stavu kulturních památek v obci:
(listopad 1987):
„Renesanční budova Radniční hospody je ve správě Restaurací Břeclav. Přestože již sedmý rok je poukazováno na havarijní stav budovy, její uživatel naprosto nereaguje na jakékoliv výzvy volající po nápravě………..
…………Veškerá upozornění a jednání vedla pouze k tomu, že začátkem dubna t.r. se zřítil rohový pilíř zadní části budovy. Z jednání, která se v dubnu uskutečnila za účasti ředitele s. Mrkvici, pracovníka tohoto podniku s. Fabičoviče, ing. arch. Nechvátala, zastupujícího orgány památkové péče i odbor kultury ONV Břeclav, ing. arch. Děngeho z odboru výstavby MěstNV Mikulov a zástupců MNV Drnholec vyplynulo, že uživatel objektu naprosto nerespektuje ani zákon o kulturních památkách, ani stavební zákon.Hlavní problémy prý nastaly po vybudování nového silničního průtah obcí. Nevyvážený, posléze prasklý septik, splašky tekoucí do sklepení, zde vlivem terénních úprav došlo k zadržování vody, nikoliv k jejímu odtoku, poté intenzívní podmáčení, které vedlo ke zborcení pilíře. Také okapy nesvědčí o potřebné péči, stejně tak narušená střešní krytina. Následná oprava provedená OSP Břeclav nesvědčí o vynikajících pracovních kvalitách jeho zaměstnanců“
?
10.Ze zápisu kontrolní inspekce památkové péče v Drnholci (2. července 1987)
„Radniční hospoda – OSP Břeclav provedl stavební zabezpečení chráněného objektu – zřícené arkády tím způsobem, že zřícený pilíř byl nahrazen plným zdivem – úprava zcela nevhodná. Je ji nutno považovat za provizorium“
11. Zápis z jednání a MNV v Drnholci o stavební obnově budovy radnice v historickém jádru obce dne18.3.1988
Po prohlídce objektu bylo konstatováno, že památkově chráněná budova bývalé radnice, dnes využívaná jako restaurační provoz je stavebně ve velmi špatném stavu z některých hledisek, např. střecha, odkanalizování objektu e havarijní.
Odstranění tohoto stavu bude v roce 1988 zajištěno provedení klempířských prací na svodech dešťové vody a okapy, dále bude zjištěn stavební stav konstrukce krovu a objednána investorem RaJ Břeclav jeho oprava, event. výměna. Bude zjištěno kolik je třeba opravit a přeložit bobrovkové krytiny a bude doobjednána nová krytina, aby střecha objektu byla v pořádku. MNV Drnholec bude nápomocen při zajištění výše citovaných prací u dodavatelských organizací.
Do budoucna se jeví potřeba MNV Drnholec využít tuto budovu pro svou kulturně výchovnou a politickou práci. S tímto faktem RaJ po podrobném projednání souhlasí asi v tom smyslu, bude-li to nutné, opustil by budovu se svým provozem a předal k účelům využití MNV.
Pro účely MNV bude nutno zpracovat pro objekt novou projektovou dokumentaci, která vby zohlednila jak stavební stav objektu, tak jeho nové využití. Tuto záležitost bude řešit MMNV v průběhu roku 1989.
Z hlediska odboru kultury ONV Břeclav a KS SPPOP Brno by jevila možnost zařadit objekt do jednotného programu soustavné péče o vybrané kulturní památky v Jm kraji pro 9.PLP a tímto způsobem stavebně objekt zabezpečovat.
Taková byla tehdy v roce 1990 obsáhlá, avšak neúplná dokumentace „případu Radniční hospoda“, kterou jsem poslal do redakce Nového života, kde byly citovány obsáhlé pasáže, Stalo se tak 8. března 1990. V článku Restaurace v roli „zlatokopa“ bylo uvedeno ještě několik otázek, na něž můžeme hledat odpověď i v těchto letech a stále marně. Připadá mi, že všichni jsme před soudy a před zákony si rovni, někteří jsou si rovnější.Jestliže to byla dřív rudá knížka, dnes je to také politický vliv , ale ještě více rozhoduje ekonomické postavení. Zákon o památkové péči ukládal a jsem přesvědčen . že i stále ukládá udržovat památky v řádném stavu a z vlastních prostředků hradit náklady na jejich obnovu (samozřejmě za nezbytného přispění státu, dnes i Evropské unie. Každý zákon zůstává mrtvým., nejsou- li jeho paragrafy důsledně uváděny v život. V případě starém více jak dvacet let a je řešen až nyní. Byly (jsou) chyby v systému nebo v lidech, v jejich nezájmu o to, co se děje kolem nich. K čemu jsou zákony, není –li jejich znění dodržováno, resp. neexistují sankce za jejich porušování. Jak jsou kontrolovány závěry různých jednání a sliby? Jsou za neplnění daných slibů ať jednotlivce, nebo instituce nějakým způsobem postihovány? Jak to vypadá s péčí o památky jinde? Podívám-li se na Drnholec, je mi spíš k pláči než do zpěvu, mám-li na mysli památky
Restaurace Břeclav jako státní podnik by si nemohly údajně generální opravu dovolit. Zajímavé by bylo zjistit, jaký čistý zisk měl podnik z provozování restaurace v Drnholci za dobu zhruba 25 let své existence a kolik naopak bylo vloženo do oprav a obnovy provozovny.Po opravě by se měla tím, čím byla dříve – radnicí ? Měla by prostě sloužit reprezentaci Drnholce—dnes je doba jiná. Okolí žije turismem, Drnholec je v tomto směru stále popelkou. Asi informační centrum, kulturní stánek, vinotéka
A co následovalo po roce1990?
Bývalá radnice se nachází na okraji historického jádra městečka. jedná se o prvořadou renesanční architekturu v Drnholci, jejíž stavební vývoj sahá do 16. století, ačkoliv byla zejména klasicistně přestavěna. poslední stavební úpravy pocházejí z poválečného období. Novodobé stavební zásahy stavbu znehodnotily. Historie tohoto historického objektu , zvláště v posledním půlstoletí je více než neradostná. V šedesátých letech se tato budova opravila, vzápětí byla „prodána“ Restauracím a jídelnám Břeclav Vedení podniku se o stavbu nestaralo, budova byla podmáčena, ač bylo vedení podniku mnohokrát v letech 1982-1989 písemně upozorněno na devastaci objektu, nic neučinilo. Následkem podmáčení se zřítil v roce 1987 krajní pilíř. Odstranění této havarijní situace bylo provedeno velmi neodborně, nekvalitně.
Krátce po událostech v roce 1989 byl jako jeden z prvních objektů vydražen za 250000 Kč v malé privatizaci , ačkoliv měl být vrácen Drnholci jako historický majetek obce. Tehdejší starosta přesvědčil většinu členů zastupitelstva, že nemá smysl investovat do tohoto objektu a že soukromník si s takovou stavbou poradí lépe. První majitel Jan Kodr z Prahy prodal prakticky obratem a za vyšší cenu objekt Michalu Kovacsovi z Novosedel. Ani ten se nechoval lépe. Ač se jednalo o majitele zavedené a prosperující vinařské firmy (Vinařství Kovacs), o objekt se příliš nestaral,.i když nutno podotknout, že v letech, kdy byl v jejich vlastnictví devastace památky byla v podstatě zastavena, avšak její vzhled hyzdil Drnholec. Vedení obce chtělo několikrát tento historicky cenný objekt od pana Kovacse koupit. což se podařilo až současnému zastupitelstvu.Za kolik? Zaplatilo desetkrát víc než za kolik byla tehdy prodána To současně započalo urychleně s e zabezpečením budovy po stránce statické a náročnou a po odborné stránce velmi kvalitní opravou., kterou zajišťuje firma SASTA pod vedením pana Špičky.A že je oprava této památky finančně náročná, nemusím asi nikoho přesvědčovat.. Stále slyším, že kolik peněz lze získat z dotací na opravu památek, na rozvoj turismu atd..Bohužel, pokud se týká památek v Drnholci a jejich záchrany, myslím si z pohledu řadového občana tohoto místa, že asi žiji někde jinde.Domnívám se, že peníze z dotací se bohužel nedostanou vždy těm nejpotřebnějším
Rekonstrukce objektu je v plném proudu.Statika budovy je již téměř zabezpečena., v těchto dnech museli pracovníci firmy řešit po technické stránce překvapení v podobě původního malovaného dřevěného stropu. Podle slov J. Hromka, který má na starosti péči nad památkami na Mikulovsku, se jedná o unikátní nález, což potvrdil i akademický malíř Jan Knor, který ve svém odborném stanovisku uvádí, že její unikátnost spočívá v autentickém stavu malířské výzdoby z konce 16. a počátku 17. století bez pozdějších zásahů. I když to bude znamenat určité zdržení rekonstrukce této budovy, navrhuje expert provést kvalitní sondážní průzkum, neboť lze předpokládat jednak zachování původních omítek a možná malířské výzdoby
