Z historie

Drnholec - pravěk na příkladech archeologických nálezů v zaniklé vsi Holenice

            Území Drnholce bylo pro svou výhodnou polohu v úrodné oblasti na levém břehu Dyje předurčeno k osídlení člověkem již od nejstarších dob.. Památky pravěkých kultur jsou zde uváděny již v období mezi dvěma světovými válkami. Naše znalosti o pradávném vývoji Drnholce se podstatně rozšířily díky terénním výzkumům Archeologického ústavu ČSAV v Brně  prováděných v souvislosti se stavbou Novomlýnských nádrží v osmdesátých letech dvacátého století.. v místě asi  2,5 km  od obce směrem severovýchodním (k Pasohlávkám) v trati Holenická pole na levém  břehu Dyje v těsné blízkosti boční hráze vedoucí od Drnholce k silnici z Pasohlávek do Brodu nad Dyjí bylo doposud odkryto na  200 sídlištních objektů.

            Nejstarší zjištěná  osada v této lokalitě náleží do mladší doby kamenné, a to do pozdní fáze kultury s moravskou malovanou keramikou (4000 let př. n.l.). Podařilo se prozkoumat půdorys domu o rozměrech 9 x 5 m. Konstrukci stěn tvořily souvislé řady kůlů zapuštěných do země. Způsob života těchto lidí dokreslují početné nálezy keramických nádob, hliněné  naběračky,  kamenné sekerky, dlátka i kamenné čepelky patrně z dřevěných srpů. K zajímavému nálezu patří zbytky pece na vypalování  keramiky.

            Po neolitickém osídlení následovalo  osídlení i v eneolitu (pozdní době kamenné – 3. tis. př.n.l..). Místo bylo osídleno i v době bronzové (2. ti. př.n.l. – 700 př.n.l.) a železné (halštat 700 – 400 př.n.l.)). Později zde sídlili Keltové. Z jejich  vesnice se zachovaly jen zahloubené spodní části obydlí stavěných ze dřeva a proutí. Z  nálezů kromě keramiky stojí za zmínku zlomky skleněných náramků, bronzový prsten a zajímavá bronzová spona, která má v celé  Evropě jen málo obdob. Dlouhou chvíli si  krátili obyvatelé hrou v kostky, jejichž polotovary se našly.  Keltové se na území obce objevili asi ve 4. století př. n.l. a  odešli někdy na přelomu letopočtu, vytlačeni pravděpodobně germánským kmenem  Svébů.

            Zvláštní místo zaujímá sídlo v trati Holenická pole v době  římské, zejména  v 2. století n.l.. Tehdy se někde podél Dyje táhla důležitá cesta z římských území za Dunajem dále na sever. Jedním ze stanovišť římských vojáků  byla také nedaleká římská stanice na Hradišti v bývalém Mušově.  Domorodí obyvatelé žijící v mírně zahloubených obydlích s proutěnými stěnami si vyhotovovali pestře zdobenou keramiku i hrubé  hrnce pro běžnou potřebu. Dále se našly drobné užitkové předměty jako žeelzné nože, srpy, trojdílné hřebeny a bronzové spony. K zajímavým nálezům patří i kostěná  píšťala a kamenné žernovy na mletí obilí.  Po  určitou dobu udržovali tito  osadníci  i čilý výměnný styk s Římany. Svědčí o  tom i  značný počet luxusních  římských  výrobků (např. ušlechtilé keramiky terra siligata). tehdy se  do  osady dostaly i skleněné nádoby. ve 4. století nebo na počátku století pátého vesnice po  odchodu Svébů zanikla.

            Slovanské nálezy datované do  9. století vypovídají o dávném osídlení katastru Drnholce našimi  předky. V tomto místě vznikla ve13. století již středověká vesnice Holenice, která na konci  15. století  zanikla.