Nové osídlení Drnholce po 1945

            Obyvatelstvo nejen jihomoravského pohraničí prošlo v letech 1938-1945 obrovskými změnami v počtu obyvatel,ale také v národnostní i sociální struktuře. Jestliže v roce 1930 žilo v Drnhoci 2896 obyvatel , z toho 2573 Němců a 232 Čechů, k 1. březnu 1947 čítalo toto městečko, kdysi sídlo panství pouhých 1558 obyvatel, v roce 1948 se jejich počet zvýšil na 1631, v naprosté většině českého a slovenského původu

            Po skončení druhé světové války na základě výzvy prezidenta Beneše a vlády Československé republiky přicházejí do Drnholce první osídlenci z vnitrozemí. Současně je započato s odsunem (vysídlením) původního německého obyvatelstva. Celkem bylo z tohoto městečka vystěhováno 1595 Němců (z toho 444 mužů, 763 žen a 388 dětí). První transport opustil obec 6. března 1946 a poslední se uskutečnil 27. září 1946. k tomuto číslu je nutno připočítat válečné ztráty Němců. dále odsun nařízený německými úřady před příchodem fronty na jaře 1945 a konečně odchod některých ještě před nařízením povinného odsunu.. Jen malý počet německých občanů zůstal v Drnholci. Šlo převážně o osoby žijící ve smíšených manželstvích (Denk, Schabatka, Passler, Schmidt, z charvatských původních obyvatel zůstávají Matkowitsch, Stavarič, z českých rodin, které   neopustily po   Mnichovu 1938 Drnholec to byli Němcovi, Spotta)

            „Zvolna se začal rozvíjet hospodářský život v Drnholci a sílil proud přistěhovalců, nových usedlíků, kteří se stávali národními správci na zemědělských usedlostech,“, uvádí kronikář v prvních poválečných létech. Mnozí z nich se s novým prostředím jen seznámili a po prvních potížích Drnholec opustili, mnozí však vytrvali a spojili své životní osudy snovým domovem. A že to byly potíže nemalé ,dokumentuje zápis prvního ředitele místní měšťanské školy Dobroslava Babáka ve školní kronice. Když byl pověřen otevřením a správou školy, shledal že dveře do kabinetu v prvním poschodí byly vypáčeny, valná většina pomůcek rozbita, mnohé byly zcizeny. Po tomto zjištění byl kabinet uzamčen visacím zámkem, avšak po třech dnech byly dveře vypáčeny a část pomůcek vrácena. Po této události se někdo ještě čtyřikrát dobýval násilím do kabinetu. obdobná situace s podobnými krádežemi se objevovaly i v rodinných domcích

            Do konce roku 1947 se do Drnholce přistěhovalo 245 rodin, z nichž 200 obdrželo příděly zemědělské půdy a 45 byly živnostenské a dělnické rodiny. Nově příchozí se stávali národními správci na zemědělských usedlostech, nebo převzali drobné řemeslnické provozy a živnosti. Dekrety o vlastnictví zkonfiskované půdy byly většině zemědělců předány na slavnosti konané 17. května 1946, jíž se zúčastnili zástupci ministerstva zemědělství, Zemského národního výboru v Brně a ONV v Mikulově.

            V roce 1946 byla v Drnholci provozována tato řemesla:

     stolař, kolář, kovář(2), krejčí(2), obuvník, sklenář, cementář, kominík, holič(2), cukrář, pekař(3), zahradník, malíř pokojů(2), zámečník(2), klempíř, sedlář, pokrývač, bednář, mechanik, radiomechanik.

V Drnholci byly dále v provozu 3 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím a prodejna obuvi..

 Celkem bylo 324 přídělů podle paragrafu 22zák. č. 90/1847. Od tohoto čísla je však nutno odpočítat ty rodiny, které v letech1946-49 z Drnholce odešly. Těch bylo celkem 73, což bylo po Mikulově(136) a Troskotovicích(88) nejvyšší na Mikulovsku.

                        Velikost přidělené půdy (v ha) a počet přídělů:

Naprostá většina rodin (211) se přistěhovala z moravských okresů. Jádro těchto přistěhovalců tvořily rodiny z okresu Uherské Hradiště (70). Nejvíce rodin pak pocházelo z Horního Něčí (26), z ostatních 13 vesnic již podstatně méně ( Kudovice 11, Hluk 7, Halenkovice 6, Spytihněv 6, tři rodiny přišly z Louky a ze Suchova, jedna či dvě rodiny z Těmic, Nedakonic, Bořic a Ostrožské Nové Vsi.

Z okresu Hodonín se přistěhovalo 42 rodin, převládali osídlenci ze Vnorov (26), z Lipova 4 rodiny, ze zbývajících deseti obcí po jedné či dvou rodinách (Sudoměřice, Rohatec, Petrov, Žeraviny, Strážnice, Nová Lhota, Dubňany, Ratíškovice, Čejkovice, Moravská Nová Ves).

Okres Vyškov se podílel na osídlení Drnholce 21 rodinami, nejvíce rodin pocházelo z Kobeřic u Slavkova (9), Nížkovic (5), z Letonic (3). Z Nesovic , Slavkova u Brna, Hodějic, Ivanovic na Hané a Kojátek po jedné rodině.

Šestnáct rodin přichází do Drnholce z 12 různých obcí okresu Hustopeče (Měnín, Křepice, Nosislav, Kobylí, Uherčice, Boleradice, Blučina aj.)

Okres Brno – venkov je zastoupen 13 rodinami z různých míst (Troubsko, Nové Bránice po dvou, dále Popůvky, Bystrc Rosice, Líšeň aj.)

Z okresu Kyjov odchází v poválečných letech osidlovat Drnholec 9 rodin (Násedlovice 5, Žarošice 3, Věteřov 1)

Další moravské okresy se podílí na osídlení Drnholce po roce 1945 mnohem menším pčtem rodin: Zlín 7 (Z Malenovic 3), po jedné rodině z Hvozdné, Tlumačova, Lukova a Štípy) Kroměříž 5 (Morkovice 2, po jedné rodině z Chropyně, Kroměříže a Slížan), Brno 5, Boskovice 4 (Lažany 3 a Břitov 1) Holešov 3, Uherský Brod 2, Třebíč 2, Moravský Krumlov 2, Mikulov 2, Olomouc, Židlochovice, Dačice, Znojmo po jedné rodině. Z Čech se přistěhovaly 2 rodiny z okresu Pardubice.

Slovensko je zastoupeno v osídlení Drnholce poměrně výrazně, celkem 20 rodin, nejvícez okresu Senica (11), všichni z  obce Borský Mikuláš (příjmení Šedivý, Novosad, Tábora). Zbývající rodiny přišly z okresů Skalica (3), Trnava (Jakubec, Bokora), Malacky (2), Nové Město nad Váhom a Piešťany (1)

Reemigranti byli zastoupeni 12 rodinami, a to z Rakouska 8 rodin (z okresu Genzendorf, z obcí Lasse, Obersulz, Fuchsenbiegel – příjmení Šebesta, Otruba, Kozumplík, Trpišovský ), tři rodiny z Bulharska (Z Gorno Mitropolje a Plevna – příjmení Čeman)

Celkově počet obyvatel poklesl oproti roku 1930 o 46,2 %. V roce 1947 zde žilo 1558 obyvatel. Záporný vliv na poválečné osídlení Drnholce měla ta skutečnost, že válečné škody zde byly značné.

V následujících letech se postupně usazovaly v Drnholci další rodiny. nejvýraznější změnou byl příchod 16 rodin reemigrantů z Bulharska, vesměs Čechů z vesnice Vojvodovo – příjmení Čížek, Karbula, Hrůza, Pitra, Filip též Vutov, Nikolov, Komarov) , pro které byly připraveny volné domky. jak uvádí místní kronika, domky byly opraveny, noví obyvatelé se stali většinou zaměstnanci státního statku

V Drnholci dnes žije také několik rodin potomků slovenských reemigrantů z Rumunska, kteří se zde většinou usadili až po určité době pobytu v Ceskoslovensku, nikoliv přímo. Většinou se přistěhovali z jižních Čech. Některé z rodin pocházejí z centra slovenské menšiny v Rumunsku z Nadlagu, jiní se živili pastevectvím, obývali podhorské oblasti v Sedmihradsku (Srnka, Verecký, Kováč, Kovalčík, Kalianko, Labaj, Macaj, Šulan, Bejdák, Mondek)

Kromě těchto rodin vesměs slovanského původu se zde usadili rodiny původem maďarské, dnes zcela asimilované. Jen příjmení (Szabo, Molnár) svědčí o maďarském původu.

Počet obyvatel v Drnholci se dnes na počátku 21. století pohybuje mezi 1700 a 1800 obyvatel. Většinou pracujovali v zemědělství, dnes spíše dojíždějí za prací, především do Mikulova, Novosedel, Brna, nebo přes celý týden do Prahy. Pracovních příležitostí v samotném Drnholci je poměrně málo.

                                                                                  Jiří Janeček