1950

 Kronika městyse Drnholec

                        Založení JZD

            Akce k založení JZD probíhala již během zimy a jara. V té věci se staral zvláště Stanislav Rusňák. Teprve 4. května 1950došlo k založení přípravného výboru JZD. Vedení a přesvědčování se ujal s. Ondruch z Hevlína. Na jedné z veřejných schůzí vysvětloval provozní plán s. poslanec Doubek K ustavující schůzi se dostavilo 26 občanů (v kronice jsou jmenovitě uvedeni)

            Do přípravného výboru byli zvoleni: Stanislav Rusňák předsedou, Jan Horák místopředsedou, Půlpytel Karel jednatelem, Hájek Josef pokladníkem. za členy přípravného výboru:Divácká, Kozumplíková, Šedivá, Tomeček, Polášek, Josef Šedivý a dva svazáci.

 Členstvo se usneslo na 2. typu JZD do žní a po žních na 3. typu, tj. scelení pozemků a zvířeny.

                        Obnovení činnosti Sokola

            Na popud MV KSČ přistoupeno4.4.1950 k činnosti Sokola. Dne 6.5.1950 byla schválena tato kandidátka:

  Starosta Sokola :         Ondráček Antonín

 Místopředseda:            Ondra František

Jednatel:                      Mikulka Lubomír

Pokladník:                   Burešová Helena

Hospodář:                   Huťka Cyril

Vzdělavatel:                 Částek František

Náčelník:                     Pšovský Pavel

Do výboru bylo zvoleno ještě dalších deset členů. Základní organizace přispěla obnosem 1500Kč na nákup potřebného inventáře a MNV doplnil obnos na šest tisíc korun. Dne 27. května Sokol pořádal na náměstí tradiční slavnost kácení máje.

            Svaz československé mládeže (SČM)

Na popud MV KSČ byl založen 5.4.1950 SČM Svazáci brali účast při zdařilých oslavách 1. máje v Mikulově a v akci Květen – měsíc mládeže byli na vedoucích místech v obci, kde si vedli velmi příkladně .Na 1. máje vyzdobili tři alegorické vozy a hudba obdržela 2. cenu.

                        Sčítání lidu

            20. března se konalo první sčítání lidu v republice (od konce druhé světové války). Do sčítání bylo zahrnuto: domy, zvířena, dodávky, ovocné stromy, zemědělská půda a produkce, takže sčítání se doplňovalo ještě 27. května.

            Sčítacími komisaři byli vesměs učitelé (K.Půlpytel, Fr. Girgle, P. Pšovský.)

Výsledky sčítání:

346 domovních čísel /kromě zámku/

164 rolníků /od 2 ha výše/

43 domkaři

25 živnostníků

60 dělníků

32 zaměstnanců

324 rodin celkem

22 domů neobydlených

                        Příprava hřiště - stadionu

Zásluhou ředitele střední školy Dobroslava Babáka se přistoupilo k úpravě velkého hřiště – příštího stadionu v Drnholci vedle školy k Lidické ulici. Hřiště má 150 m délky a 100 m šířky. Dobrovolné brigády učitelů, žactva a mládeže pracují usilovně na nivelizaci hřiště, kde bylo plno cihel, starého železa a rumu po bouračkách.

Mnozí z členů KSČ se zavázali odpracovati na hřišti brigádnické hodiny, do konce roku se však udělalo málo. S. Babák se postaral o cementové sloupy a drátěné pletivo, aby se hřiště mohlo ohradit .

            Příjezd reemigrantů z Bulharska

Dne 10. května přijelo 16 rodin čsl. reemigrantů z Bulharska, pro které se připravily volné a polorozbořené domky. Stavební podniky domky dobře opravily, od základů izolovaly (což zde dosud nebylo), takže domky vyhlížejí celkem pěkně Reemigranti si přivezli stáda ovcí, které chovají i zde. Většinou vstoupili do práce na státním statku.

            První veřejné vyložení obecní kroniky

Dne 4. června 1950 byla v rámci celostátní akce poprvé vyložena k veřejnému nahlédnutí obecní kronika. Pro kroniku pořídil kronikář Karel Půlpytel koženou schránku v ceně 900 Kč, plnicí pero a dobrý inkoust. výdaje uhradila obec. Po vyložení obecní kroniky obdržel kronikář písemné uznání a poděkování jak z okresu, tak z MNV za vzorné vedení kroniky. 

            Zřízení matričních obvodů při MNV

Od 1.1.1950 byly zřízeny při MNV matriční obvody K matričnímu obvodu Drnholec jsou připojeny obce: Drnholec, Litobratřice, Jevišovka (Frélichov).Na MNV v Drnholci byla zřízena obřadní síň pro uzavírání manželství. Oddávající je předseda MNV Stanislav Seďa, matrikářem byl pověřen František Pernica, zástupcem matrikáře Jiří Zemčík. Do konce roku bylo na matričním úřadě zaznamenáno 41 sňatků a narození 56 novorozeňat (25 chlapců a 31 děvčat)., zemřelo 6 osob.

            JZD – společné žně 

Politickým instruktorem ve vedení JZD byl ustanoven s. Ondruch z Hevlína. Vedení družstva nebylo správně organizováno.Z počátku se měly společné žně konati jen z členů JZD a dobrovolně přistoupivších samostatně hospodařících rolníků. V konci, a to již těsně před žněmi se zapojili všichni občané, z nichž mnozí nebyli o akci přesvědčení. Tak se staqlo, že část občanů nepracovala svědomitě. A hlavně úsekáři nezapisovali správně konanou práci, jak jim bylo řečeno, nepodávali denní hlášení. Také cizí strojní traktorové stanice si počítali celou obsečenou plochu obilí, ač na této ploše pracovali místní občané při ručním obsekávání ploch. Nebylo přesných záznamů, ani o užití špagátů apod. Žně zatížily položky za propůjčené plachty k přikrytí obilí, mnoho stažených mlátiček, celkem tu nepotřebných apod. protože se žně takto nemohly vyúčtovat, byl pověřen okresem s Loprais, aby zápisy zkontroloval.Byli voláni znovu účastníci společných žní a tu nastal ještě větší zmatek. Ukázalo se, že skoro všichni žádají dobírku a nikdo se necítil povinen doplatit.Akce je dosud nedokončena, ač je dnes již 12. března 1951.

Tomuto zmatku možno bylo zamezit určitým plánem žňových prací a důsledným denním kontrolováním zápisů úsekářů. kteří byli do své práce špatně zasvěceni

Vzdor obtížím, které vznikly ze společných žní, JZD pokračuje ve své práci v 3. typu JZD.

Byla provedena nová úprava katastru v Drnholci:

JZD obdrželo 638 ha půdy v pěti cyklech:

-samostatní rolníci obdrželi 538 ha orné půdy

-         státní statek obdržel půdu 3. cyklu

-         zbytek, tj 638 ha připadl JZD

byly rozorány meze a zaseta ozimina.

Ke konci roku zůstalo v JZD 150 členů (60 rodin zemědělců), z JZD vystoupilo 62 členů a z nich většina přistoupila ke Státnímu statku v Drnholci..

            Státní statek v Drnholci

Také na státním statku nastaly změny. jeho vedením byl pověřen s. Fr. Petružela a dosavadní ředitel Karel Ludvík přešel na Státní statek do Hrušovan Ke statku přistoupilo nových 51 rodin, dílem ze samostatně hospodařících, dílem přestoupivších z JZD.Na statku bylo chováno 39 koní, téměř 250 krav a přes 300 prasat.

            Pracovní morálka se na státním statku stále zvedá, a to přičiněním nového vedení, zejména s.Petružely, který je jedinečně politicky vyspělý, v hospodaření obeznalý a zvláště k dělnictvu soudružský. Dovedl se v každé situaci v snížit k pracujícím a získávati si prostřed pracoviště všestrannou autoritu.

                        Školství

            Byl uveden v platnost nový školní řád, platný od 1. února 1951. Žactvo má své závazky, jak ve spoření, tak ve sběru odpadových surovin, kde daleko překročilo své závazky až desateronásobně. Také za sběr šneků, provedený minulého roku byla škola první v republice a obdržela prémii. Jinak prospěch ve škole není zvláště vynikající.

                        Komunální podniky v Drnholci

Zásluhou a s dobrým vedením s. Frant. Ondry došlo k založení Komunálních podniků v Drnholci. Kancelářských prací v začátcích se účastnil také učitel Lubomír Mikulka.. Vedení v rukou s. Ondry se ukázalo jako nejlepší na okrese, a je příkladem jiným. Byly sdruženy hostince (Judas a Juřička) a také řemeslníci: krejčí (Laga, Skřivánek, Bezděk), malíř (Tousecký), truhlář (Šebek), zámečník (Škeřík) a holič (Komínek)

            Celkem Komunální podniky dobře prosperovaly, takže provedly větší investice: rekonstrukci holírny, kancelář pro podnik, opravu hostince na náměstí, opravu národní školy apod.

            Byl zrušen hostinec Juřičkův na Hrušovanské, ježto Juřička se odstěhoval. Budova je určena pro příští kino v Drnholci a zatím slouží jako jizba pionýrů. Odešel také Judas a v tomto hostinci se již vystřídalo několik číšníků. Nyní čepují ženy (:soudružky. Hrubá a Huťková). Budova slouží hlavně pro účely schůzí různých organizací

                        Obecní záležitosti

            Předsedou MNV je Stanislav Seďa, jednatelem Hošek, pokladníkem Bradík a referentkou Burešová.

            bylo zvelebeno náměstí obce , a sice zasazeny dva velké smrčky, jeden přímo před radnicí. druhý v rozcestí za pomníkem. Dále bylo zasazeno po obou stranách náměstí 48 mladých lip., které zasadili žáci střední školy.

            Radnice byla uvedena do lepšího pořádku, vestavěny nové hlavní dveře, upraveny místnosti a také obecní rozhlas byl nově upraven a zesílen.

                        Kostel

            Je připraven k opravě. Bylo postaveno ohromné vysoké lešení kolem kostela až do věžních stříšek. Zjara se má přistoupit nákladem státu do celkových zevních oprav kostela, který je notně poškozen válkou. Budou postaveny nové věže, jaké bývaly na kostele ještě před válkou. Také věžní hodiny mají být znovuzřízeny. Je to pádným důkazem, že náš stát dbá o církevní věci jako o své a vyvrací to všechny pomluvy zahraniční reakce do základů. Během roku 1951 byly posazeny na kostel nové věže v bývalé podobě a kostel byl z průčelí až k zemi omítnut.